Pracoviště komunikačních a informačních systémů
| ppor. Mgr. Jan Mlčák |
Komunikační systémy
Při vzniku profesionální jednotky probíhalo ohlašování požárů pomocí dvou telefonních linek státních a jedné přímé linky na veřejnou bezpečnost. Pro spojení mezi dispečinkem a výjezdovými vozidly sloužily radiostanice FREMOS. Jednalo se o elektronkové radiostanice s měničem, které měly malý dosah. Byly namontovány do dvou výjezdových vozů. Další obnova radiostanic nastala v letech 1970-80 po obdržení radiostanic řady TESLA-VXN. Šlo o radiostanice tranzistorové, vozidlové VXN 101 s vysílací elektronkou s dosahem 15 km, kapesní VXN 020 - dosah do 2 km, přenosné VXN 100 s dosahem do 5 km a základnovou VXN 116 - dosah 20km. Na dispečinku byl instalován firmou KOMEX nový ovládací stůl s vícesmyčkovým telefonem pro číslo 150 s digitálním časem a záznamem nahrávání telefonních hovorů a radiostanic na magnetofony. Při rekonstrukci elektrických rozvodů bylo instalováno automatické spínání světel a nouzového osvětlení spolu se záložním zdrojem, vnitřní rozhlas, telefonní rozvody spolu s telefonní ústřednou 1/20 a pro zabezpečení výjezdu vozidel semafory.
Po roce 1980 se začaly využívat nové základnové i vozidlové radiostanice z TESLY Pardubice typu VR 21 s dosahem 25 km a kapesní plně integrované PR 35 z TESLY Přelouč. Pro snadnou obsluhu byl na ústředně namontován nový ovládací pult od firmy Džbánov. Tyto radiostanice spolehlivě sloužily až do nedávné doby, kdy byly předány sborům dobrovolným hasičů, kde se dodnes používají. Při budování jednotného integrovaného záchranného systému byly zakoupeny radiostanice BENDIX a MOTOROLA. Došlo k vybudování nového dispečinku – operačního střediska s využitím výpočetní techniky, digitálního záznamu časů, telefonů a radiostanic.
Při vytváření bezobslužných pobočných stanic byly pro zabezpečení spojení v rámci celého okresu vybudovány převaděče v Kozlově a v Hranicích, které byly později pro lepší spojení přemístěny do Partutovic a Pavlovic. Telefonní spouštění sirén bylo nahrazeno rádiovým spínáním spolu s programem pro ovládání hlasových sirén. Se vznikem krajů byl vybudován systém spojení, kde veškeré řízení radioprovozu přebírá sektorové krajské operační středisko v Prostějově. Rádiové spojení v rámci profesionálních jednotek je založeno na radiostanicích sítě PEGAS s technologií Matra s návazností na jednotlivé složky IZS.
V roce 2005 došlo k obměně telefonních ústředen na všech požárních stanicích spolu s jejich propojením privátní sítí s telefonními ústřednami ostatních územních odborů HZS ČR.
Spojovou techniku udržovali do roku 1990 technici na směně Orel Ladislav a Rusoň Jaroslav. Později bylo spojové oddělení převedeno na denní směnu. K 1. 7. 1993 nastoupil ke sboru kpt. Říha Josef, který tuto práci vykonával do května 2005. Po jeho odchodu do důchodu byla starost o prostředky komunikační služby předána Mgr. Svatavě Kašinové, která dodnes kontroluje, udržuje a opravuje spojové prostředky, silnoproudé rozvody, zařízení centrální požární stanice i stanic pobočných.
Informační systémy
Informační a výpočetní technika vstoupila do požární ochrany až na začátku posledního desetiletí 20. století. O co později vstoupila, o to rychleji se rozvíjela. Dnes si bez ní činnost hasičů nelze představit. Její uplatnění je široké a promítá se do každodenní práce všech odborů.
Výpočetní technika se začala „využívat“ na okresní úrovni v roce 1989. Tehdy byl Hlavní správou Sboru PO zakoupen sálový počítač SMEP. Předpokládalo se jeho využití v oblastech statistiky, evidence podniků, evidence materiálně technického zabezpečení, mezd, výjezdového plánu jednotek, apod. U Správy a útvaru Sboru PO okresu Přerov pro něj byla vyčleněna zvláštní místnost. Tato byla vybavena antistatickou podlahou a klimatizační jednotkou, protože počítač vyžadoval bezprašné a klimatizované prostředí. Přes několik pokusů o oživení tohoto stroje nebyl nikdy zprovozněn a s nástupem malých osobních počítačů řady PC XT byl bez využití odprodán.
Na konci roku 1990 byl pořízen první osobní počítač PC XT spolu s prvním textovým editorem T602 a jehličkovou tiskárnou, který se začal využívat jako lepší psací stroj. Během roku 1991 byly zakoupeny další počítače PC 286 a výpočetní technika se začala používat ve větší míře. Do počítačů byly nainstalovány programy na evidenci kontrolovaných podniků a dalších subjektů, program pro zpracování mezd zaměstnanců. Z HS Sboru PO Praha byl dodán program pro vyhledávání informací o nebezpečných látkách, s kterými se mohou hasiči dostat do styku během různých zásahů, programy pro vedení evidence o technice PO a jednotkách PO. Byl rovněž pořízen modem pro přenos dat po telefonních linkách a následně zprovozněna pošta v rámci hasičů v celé ČR pomocí programu FrontDoor. Byl zaveden také systém „Výjezd“, tehdy ještě v „dosovské“ verzi pro vedení evidence o probíhajících událostech a pro rychlejší vyhledávání potřebných informací a vedení statistického sledování událostí. S nástupem operačního systému Windows se začaly využívat další programy založené na tomto grafickém operačním systému.
Na konci roku 1995 byla zbudována na požární stanici Přerov počítačová síť na bázi koaxiálního kabelu a do sítě zapojeno cca 15 počítačů různé výkonnosti. Nejdříve jako server sloužil počítač s operačním systémem Windows 95 a byla zprovozněna síť Peer to Peer, následně byl zakoupen počítač s Windows NT Server 3.51.
S nástupem internetu se tato celosvětová síť začala využívat i u HZS okresu Přerov. První připojení bylo realizováno pomocí modemu a vytáčené linky od Telecomu, od roku 1999 byl HZS okresu Přerov připojen pomocí bezdrátové technologie. V roce 2000 byly počítači vybaveny i stanice Hranice, Lipník n.B. a Kojetín a následně bylo dokončeno jejich připojení k serveru v Přerově. Na konci roku 2001 byla v budově požární stanice Přerov zbudována strukturovaná kabeláž včetně technologické místnosti, kde je umístěna telefonní ústředna a další technická zařízení.
V současné době je využití výpočetní techniky u HZS Olomouckého kraje, ÚO Přerov velice široké. Od textových editorů a tabulkových procesorů pro běžnou úřednickou práci, přes databázové programy využívané pro nejrůznější evidenci například majetku, skladů, techniky strojní služby, prostředků chemicko technické služby, jednotek SDH, organizací a lidí v rámci IZS, až po specializované programy určené výhradně pro práci hasičských záchranných sborů.
Jedním z takových programů je systém „Výjezd“, který slouží pro kompletní vedení agendy ohledně událostí, při kterých zasahují jednotky PO. Umožňuje zápis prvotní informace od člověka, který volá na tísňovou linku, předání informací o místě a typu události jednotce PO, vyhlášení poplachu, vedení informace o průběhu řešení události složkami IZS, vyhledávání podpůrných informací potřebných k zásahu jako jsou telefonní čísla na základní a ostatní složky IZS, výběr vhodných jednotek s potřebnou technikou apod. Po ukončení události slouží systém k doplnění poznatků o události pro velitele zásahu, v případě požáru k zápisu dodatečných informací od pracovníka ZPP.Dále slouží k vytvoření celkových přehledů o událostech a činnostech všech jednotek PO, včetně závodních útvarů a jednotek dobrovolných hasičů. V souvislosti s útlumem operačního střediska v Přerově a přesunu jeho úkolů na sektorové OPIS v Prostějově v roce 2007 byl systém "Výjezd" přesunut do celokrajské databáze v Olomouci.
Další oblastí, kde je využívána výpočetní technika, je systém vyhlašování poplachu jednotkám dobrovolných hasičů v obcích. Požadované sirény jsou vybrány z databáze a pomocí počítače je aktivován signál pro jejich spuštění. Také hlasové sirény informující o krizových stavech v okrese Přerov jsou aktivovány pomocí počítačů. Počítač je využíván i pro záznamy všech hovorů probíhajících na linkách tísňového volání, včetně okamžité možnosti jejich opětovného přehrání a identifikace čísla volajícího. Počítače zaznamenávají informace od pultů centrální ochrany napojených na systém EPS používaných při zabezpečení různých objektů v přerovském regionu v rámci požární ochrany.
V sočasné době je již mnoho "inormací" soustředěno v databázích na krajském ředitelství v Olomouci. Je to možné díky propracovanému systému datového propojení v rámci celého kraje. Hlavní komunikační kanály jsou zálohovány pomocí náhradních linek a proto je možno již počítačově vyhlašovat poplach jednotkám, včetně spouštění technologií na požárních stanicích, atd.
O rozvoj a údržbu výpočetní techniky se stará Mgr. Jan Mlčák od svého nástupu k HZS v roce 1992.
